Čím to je, že někteří lidé jsou spokojení, a někteří, i kdybys jim nabídl neomezenou celoživotní rentu, tak budou akorát remcat a nic jim nebude dost dobré? Všichni chceme být šťastní (možná) a hledáme způsoby, jak toho štěstí dosáhnout.
Doufáme, že po několika zmařených pokusech, situacích, které nevyšly podle našich představ, konečně na tu naši studničku štěstí narazíme… Nemůže se nám přeci věčně nedařit, ne? Vydáme se na cestu, při které věříme tomu, že štěstí je podmíněná komodita.
„Určitě mi pomůže nové auto nebo mobil. Ne! Jsem sám a potřebuju vztah a založit rodinu, jinak šťastný nebudu!“
Začneme si plnit tyto cíle, které nás na chvíli uspokojí… a zjistíme, že ten naplňující pocit se opět vytrácí… je dočasný. Stanovíme si další a další mety, větší plat, lepšího přítele, nový dům a u každé z nich doufáme, že to bude to „ono“.
Hledat štěstí vně je jako když se pes honí za vlastním ocasem
Jak už jsem výše podotkla, pocit štěstí, naplnění a potěšení jsou dočasné, pokud je spojujeme s dosažením našich met. Je to úplně stejné, jako když jsme jako malé děti našly pod stromečkem vytouženou hračku – byly jsme štěstím bez sebe.
Po čase nás vždy přestala bavit, zvykly jsme si na to, že jí máme a chtěly jsme jinou. V dospělosti to funguje úplně stejně, jen jsme ve výběru svých „hraček“ maličko náročnější. Princip ovšem zůstává.
Žádná vnější okolnost, věc nebo dokonce konkrétní člověk nás nedovede udělat trvale šťastnými. Dokážou na chvíli nasytit naši touhu a přinést nám dočasně pocit uspokojení. Po čase se ale nespokojenost či pocit vnitřní prázdnoty opět vrátí.
Výsledkem je, že nejsme nikdy trvale spokojeni se svým životem a stále hledáme to „mojo“, nějakou jiskru, která nám chybí a někdy jsme pro ten kus žvance (štěstí a spokojenosti) ochotni zajít opravdu daleko.
Takže jak to s tím štěstím opravdu je?
Pokud chceme najít to opravdové štěstí, musíme se ponořit dovnitř sebe a hledat ho tam. Já vím, já vím… staré známé klišé, které na nás bliká všude na internetu.
Jenže toto klišé v sobě nese obrovský kus pravdy. Nejspíš sis všiml, že často jsou nejšťastnější právě lidé, kteří k tomu nemají příliš mnoho objektivních důvodů (ovšem dle našich měřítek), ale jiný člověk v těch samých podmínkách může být naprosto nespokojený.
Někdo je šťastný s miliony na účtu a jinému stačí tak akorát, aby vyžil. Někdo je šťastný s rodinou, jiní jsou šťastní sami. Někdo je šťastný, že se vůbec ráno probudil, a jiný by nebyl šťastný, ani kdyby měl všechno bohatství světa.
Na těchto příkladech je vidět, že štěstí není o vnějších okolnostech, ale je to stav mysli. Ty můžeš být šťastný už tady a teď, ale musíš to skutečně chtít, protože někdy skutečně šťastní být ani nechceme (o tom ale v jiném článku).
Jak být tedy šťastný tady a teď
Když už víš, že tvoje štěstí dřímá v tobě, už ho nemusíš hledat. Ve skutečnosti vše, co potřebuješ, sídlí
v tobě. Mám pro tebe pár tipů, které ti mohou pomoct změnit perspektivu. Inspiruj se či hledej své vlastní způsoby… ale věz, že tu skutečnou spokojenost vně sebe nenajdeš.
1.Vděčnost – buď vděčný za to, co máš, už teď
Často se díváme do budoucnosti. Vyhlížíme konec studií, nástup do práce… když už jsme v práci, chceme povýšení a vyšší plat… [dosaď si tvoje důvody, proč žiješ v Ažlandu) Tomuto se říká mentalita nedostatku. Díváme se na to, co nemáme, místo toho, abychom se zaměřovali na to, co už máme.
Čili vděčnost je klíčem, jak se přepnout do mentality hojnosti. Pokud si uvědomíš svou hojnost – máš jídlo, oblečení, střechu nad hlavou a práci, která tě živí… Začneš přenastavovat svou mysl pozitivně.
Kam směřujeme svou pozornost, tam to roste, a pokud budeme zaměřovat pozornost na to, co nemáme, budeme se točit neustále ve spirále utrpení. Naopak, pokud budeme smýšlet pozitivně, a v tomto případě tedy na vděčnost, naše emoční reakce bude taktéž pozitivní.
2. Oceňuj sebe i druhé
Úspěch, ať už jakkoliv malý, je stále úspěch. Oceň tedy snahu svou i druhých, místo toho, aby ses zaměřoval neustále na to, co ti nejde, nebo poukazoval na chyby druhých. Uvidíš sám, že když se zaměříš na klady ostatních lidí a oceníš je za to, jednak budou chtít tito lidé tyto stránky rozvíjet, druhak se budou cítit bezpečně v tvojí přítomnosti.
Pokud se naučíš i ty sám sebe za úspěch, bude tě to motivovat. Sebemrskačství a kritika (nemám na mysli konstruktivní kritiku, která může být velice prospěšná) ještě nikoho nikam nedovedly.
3. Dělej, co tě baví
Najdi si po nebo před prací na sebe čas. I kdyby to měla být hodinka denně, která bude pouze a jen pro tebe. Najdi si koníčky, zlepšuj se ve věcech, které tě naplňují. Vše, co uděláš pro sebe, se podepíše na tvém sebevědomí, a budeš mít ze sebe dobrý pocit. Budeš neustále v dobré náladě a tvé okolí to zaregistruje.
Zdroj: Alessandra Lanzafame – www.selfdesigner.cz
Profesionální kouč a pomáhám lidem dávat jejich snům konkrétní datum, měnit jejich myšlení a využívat svůj potenciál tak, aby je jejich život bavil a naplňoval.