Tvoje duše je nespoutaná a pod nánosem všech tvých přesvědčení se ukrývá tvé pravé já. Tvé svobodné já. Pravděpodobně si svá pouta neuvědomuješ, protože s nimi žiješ již příliš dlouho. Jsi jako takový ptáček v kleci, kterého z ní tak dlouho nepouštěli, že už si na ní zvykl a nic jiného ani nezná.
Iluze svobody
Všichni si v životě volíme, co chceme, no ne? Každý den se rozhodujeme podle svého uvážení, jsme tedy svobodní… Hehe, to je ale velký omyl.
Velmi málo lidí si uvědomuje, kolik z jejich každodenních voleb je podmíněno skrytými limitujícími přesvědčeními, která si v sobě neseme ÚPLNĚ VŠICHNI. Tato přesvědčení mohou mít velice hluboké kořeny a u mnohých ani nemusíš tušit odkud se vzaly – jejich původ si tedy nepamatuješ.
Pak jsou tu jiná, více zřejmá přesvědčení, jejichž původ ti je pravděpodobně znám a jejich existenci si obhajuješ, jelikož vytváří tvé myšlenkové rámce. Ty vychází z rodiny, ze školy nebo se jedná o celospolečensky p ř i j a t e l n á přesvědčení.
První příklad. Jsi žena a opustil tě otec v útlém věku, je pravděpodobné, že máš vnitřní přesvědčení, že tě každý partner opustí. Neznamená to však, že si to takto i interpretuješ, můžeš být žárlivá, manipulativní nebo mít potřebu nad partnerem kontrolu.
Druhý příklad. Jsi muž a domníváš se, že jsou všechny ženy zlatokopky, protože ses setkal s několika takovými ženami – zde tedy obhajuješ své přesvědčení na základě zkušenosti, avšak si neuvědomuješ, že tohle tvoje přesvědčení právě do života přesně takové lidi přitahuje.
Třetí příklad. Pokud nebudeme mít děti, nebudeme nikdy šťastní. Společnost se s dobrovolně bezdětnými lidmi velmi těžko smiřuje, a i proto ohledně tohoto kontroverzního tématu koluje mnoho limitujících přesvědčení, jako je právě toto.
Čtvrtý příklad. „Nevystuduji-li vysokou školu, nenajdu si dobrou práci/neuplatním se atd.“ Takováto přesvědčení většinou pochází od rodinných příslušníků.
Pátý příklad. Protože jsem muž/žena měl/a bych, neměl/a bych, musím/nemusím [dosaď si cokoliv, co si myslíš, protože jsi příslušníkem daného pohlaví].
Dalšími příklady mohou být: peníze kazí charakter, pro úspěch je třeba několik let tvrdě dřít… Jakékoliv přesvědčení, které v tobě evokuje, že něco není možné dokázat, je pozdě se to učit (jsem na to příliš mladý/starý). Doplň si jakékoliv zdůvodnění, proč „něco nejde, není možné, nebo to tak nemůže fungovat“. Cokoliv, co za toto doplníš, vytváří tvé limitující přesvědčení.
Každé toto přesvědčení omezuje tvou svobodu, poněvadž z něj vždy vyplývá, že něco musíš, nesmíš, že něco nejde, jde to jen vybranými způsoby, nebo že bys něco měl či neměl. Samozřejmě zde nezmiňuji objektivní (měřitelná) omezení. (pokud je někdo handicapovaný a nemůže chodit, asi se z něj nestane mistr v běžeckém maratónu).
Často můžeš narazit na to, že i napříč tomu, že se tvá přesvědčení naplňují, nejsi spokojený. Zde se dostáváme k jádru podnadpisu „Iluze svobody“, protože tvoje jednání na základě limitujících přesvědčení nikdy není svobodné, ale zakládá se na strachu z toho, že se naplní tvoje obavy, či někoho zklameš, ale nejvíce se však bojíme zklamat sami sebe.
Náš vnitřní soudce
Nikdo nás nesoudí tak přísně, jako my sami sebe. Když jsme byli dětmi, nesoudili jsme se, žili jsme v přítomném okamžiku, objevovali jsme svět hraním si a neřešili jsme, zda to „děláme správně“.
Dítě upadne až 5000x než se naučí chodit, nikdo ho nesoudí a ono už vůbec nesoudí samo sebe. Proč by to tak nemělo fungovat i v dospělosti? Co vlastně odlišuje v tomto směru dospělé od dětí? Očekávání, která opět vytváří limity v našich myslích.
Jako dítě jsi necítil vinu za to, že se ti něco nepovedlo, dokud tě ji tvé rodiče nenaučili cítit. Dokud ti neřekli, co je dobré a co je špatné, dokud ti neřekli, že když děláš toto, tak zlobíš a když děláš něco jiného, jsi hodný chlapeček/holčička.
Za to špatné jsi byl potrestán a když jsi měl štěstí, tak za to dobré odměněn/pochválen (což také bohužel není pravidlem, protože někteří se pochvaly za „správné“ chování ani nedočkali).
Ať tak, či onak od té doby již nepotřebujeme rodiče ani jiný dozor, abychom byli souzeni, jsme dokonale vycvičení soudit a trestat se sami. Sami se označujeme za viníky a soudíme se podle systému našich přesvědčení. Soudíme se za to, jak bychom měli vypadat, co bychom měli a neměli dělat/říkat/ukazovat navenek.
Pykáme za jednu chybu znovu a znovu, pokaždé když si na svůj „přestupek“ vzpomeneme, pokaždé, když se podíváme do zrcadla na to tělo, o kterém jsme přesvědčeni, že není dokonalé dle aktuálního společenského vzoru, když si vzpomeneme, že nám je již 30 a nemáme tu kariéru a tu rodinu, kterou bychom měli v tomto věku přece mít!! (nebo nad tím aspoň už uvažovat).
A tak se soudíme a nikdy nejsme spokojeni ani se sebou ani s druhými, protože i ty soudíme podle svého systému přesvědčení.
Chceme podotknout, že věříme tomu, že úloha rodiče je jedna z nejtěžších vůbec a že každý dělá to nejlepší, co v ten daný moment může. Samozřejmě i naši rodiče byli pod vlivem svých přesvědčení atd.
Nesvazuj svou nespoutanou duši – v nitru jsi svoboda
Pokud chceš vzít život do svých rukou, žít ho jinak a zejména svobodně, vzdej se všech svých limitů (i těch, kterými tě živili ostatní), která nejsou v souladu s tebou a s tím, co si přeješ. Přijmi své negativní zkušenosti, protože minulost už nezměníš. Odpusť sobě i ostatním za to, jakým způsobem tě tvé a jejich limity dosud ovlivňovaly.
Začni tyto limity objevovat a uvědomovat si je, to je první krok ke změně. Když si je uvědomíš, už v ten moment ztratí na síle. Někdy to půjde lépe, někdy hůř, důležité je právě ono sebeuvědomění. Tvoje limitující přesvědčení nejsou to, kým opravdu jsi. Jsi ve skutečnosti svobodný, nespoutaný a dokážeš cokoliv, co budeš chtít!
To, čemu věříš, utváří tvou realitu, protože si to zároveň i přitahuješ do života. Začni si vytvářet nová přesvědčení a měnit své myšlení tak, aby tě tvé myšlenkové prostředí podporovalo v tom, kým se chceš stát a co chceš v životě dokázat.
Může to být cokoliv, ať už kvalitní vztah a spokojená rodina, hvězdná kariéra nebo se prostě jen zlepšovat v tom, co tě baví.
Zdroj: Alessandra Lanzafame – www.selfdesigner.cz
Profesionální kouč a pomáhám lidem dávat jejich snům konkrétní datum, měnit jejich myšlení a využívat svůj potenciál tak, aby je jejich život bavil a naplňoval.